Color

by Eduard Kouril


M45 Pleiades



Kruh V severozápadní části souhvězdí nemůžeme přehlédnout překrásnou otevřenou hvězdokupu Plejády ( M 45 ). Má i několik dalších lidových pojmenování- například Kuřátka,Sedm sester nebo Žebřiňáček. Za průměrných pozorovacích podmínek lze pouhýma očima obvykle spatřit v Plejádách 6 či 7 jejich nejjasnějších hvězd. Za bezměsíčné noci pod temnou oblohou možná spatříte několik dalších. Někteří pozorovatelé s ostřížím zrakem tvrdí,že v M 45 vidí až 20 stálic. To je ale už opravdu extrém-pokud vaším otcem nebyl ostříž a matkou sova… 9 nejjasnějších hvězd má svoje vlastní jména,pojmenovaných podle sedmi mýtických starořeckých nymf a jejich rodičů - Alcyone, Atlas, Electra, Maia, Merope, Taygeta, Pleione, Celaeno a Asterope. Mnoho laiků považuje Plejády za Malý vůz-dá se to pochopit, neboť rozestavění nejjasnějších hvězd na obloze skutečně vykresluje tvar malého vozíku,dokonce mnohem lépe než hvězdy „pravého" Malého vozu v souhvězdí Malé medvědice. Hvězdy,které můžeme spatřit pouhým okem v Plejádách jsou však jen špičkou ledovce. Je známo více než 1000 hvězd patřících k hvězdokupě. Pokud při pozorování Plejád vezmete na pomoc oku triedr,spatříte v zorném poli několik desítek stálic. Triedr nebo malý dalekohled s malým zvětšením je i v tomto případě vhodnou volbou. M 45 totiž zabírá na obloze plochu o průměru více než 2 stupně a ve větším dalekohledu se tudíž nevejde celá do zorného pole. Středně velkým amatérským dalekohledem již spatříte více než stovku hvězd. Do 17. magnitudy jich Kuřátka obsahují přibližně 250. Hvězdokupa je od nás vzdálena přibližně 400 světelných roků-tedy téměř třikrát dál než Hyády. Proto je také na pohled hustší a sevřenější skupinou. Zatímco v Hyadách spatříte několik „vyžilých" žlutooranžových obřích hvězd,tak v Plejádách nespatříte ani jednoho zástupce tohoto druhu. Už tenhle fakt nasvědčuje tomu,že Plejády jsou podstatně mladší než Hyády. Stáří M 45 je pravděpodobně nižší než 100 milionů roků. Skutečný průměr centrální oblasti Plejád ( „vozíčku") je přibližně 8 světelných roků,některé stálice patřící hvězdokupě však najdeme ještě více než 20 světelných roků od centra. U hvězdokup si musíme uvědomovat,že obvykle jsou mnohem větší,než se může na první pohled zdát.Všechny hvězdy,které můžete prostým okem spatřit v Plejádách jsou modrobílí obři spektrální třídy B. Šéfovou celé skupiny s jasností 2,9. magnitudy je Alcyone ( Éta Býka ),ostatní stálice jsou již slabší 3.hvězdné velikosti. Alcyone je více než 1000 krát svítivější než naše Slunce. Jasnější 4. magnitudy jsou pouze 4 stálice. Do 6. magnitudy napočítáme v Plejádách 11 hvězd. Po astrofyzikální stránce je velmi zajímavá Pleione. Tato hvězda velmi rychle rotuje okolo vlastní osy (jedna otočka za přibližně 6 hodin),díky tomu je na pólech zploštělá a má tak spíše tvar slepičího vejce. Navíc nepravidelně,jednou za čas, vyvrhne do okolního prostoru malou část svých plynných zásob. Její jas tak kolísá na dlouhých časových škálách mezi 4,8. a 5,5. magnitudy. Rychlá rotační rychlost je charakteristická pro nejjasnější hvězdy Plejád a také u nich lze očekávat silně zploštělý tvar. Spousta hvězd v M 45 je ve skutečnosti dvojhvězdami,některé i vícenásobnými hvězdnými systémy. Některé z nich rozliší větší dalekohledy. V blízkosti Alcyone,západně od ní, můžete spatřit již malým dalekohledem tři slabší hvězdičky 6,3.,8,2. a 8,7. magnitudy. Samotná Alcyone je dvojhvězdou,její blízký průvodce se nachází jen několik astronomických jednotek daleko a nespatříte ho tedy žádným amatérským dalekohledem. Ve hvězdokupě byla objevena také spousta jiných zajímavých objektů. Mezi ně jistě patří i hnědí trpaslíci-objekty s nízkou hmotností a také bylo nalezeno několik bílých trpaslíků. Některé stálice jsou intenzivními rentgenovými zdroji. Na fotografiích krásu Plejád umocňuje závoj mlhovin zahalujících celou hvězdokupu. Mlhovina září odraženým světlem hvězd,rozptýleným na prachových částicích-proto se také jeví modrá. Na detailních snímcích si můžete všimnout její vláknité struktury. Mlhoviny v M 45 jsou velmi špatně vizuálně pozorovatelné. V dalekohledu je obtížné je odlišit od vlastní záře hvězd. Nejsnadněji pozorovatelná z nich má označení NGC 1435 a najdeme ji v blízkosti hvězdy Merope,jižně od ní. Ani tahle mlžinka ale není nijak zvlášť výrazná. Na její spatření je vhodný větší světelný dalekohled,například obří triedr. Dříve se myslelo,že mlhoviny v M 45 jsou zbytkem materiálu z něhož hvězdokupa kdysi vznikla,dnes se přikláníme k názoru že jde o náhodné setkání hvězdokupy a mlhoviny. Hvězdokupa prostě náhodně touto cizí mlhovinou prolétá a osvětluje ji. Plejády čeká podobný osud jako většinu otevřených hvězdokup. Během několika stovek milionů let se rozptýlí natolik,že splynou s ostatními hvězdami Galaxie. Zatím jde asi o nejslavnější hvězdokupu na celé obloze.

Michal Kodriš

Údaje o snímku

Optický přístroj : modifikovaný Canon EOS 400d + SW Newton 200/800 + Paracorr II. Ohnisko 920mm.

Montáž : EQ 6 + TV Guider (Martin Myslivec)

Místo : Němčice u Boskovic

Datum a čas : 10.12.2012

Postup a stručný postup zpracování : RGB - 21x7min. Kalibrace v Mraw,Maxim DL, složení v Registaru a finalní úpravy v Adobe Photoshop CS5.


Hires

Starší verze z dalekohledu SW ED80/600